texty písní

<<<Marie Rottrová <<<album Podívej <<<fotogalerie <<< diskografie <<< zpět na hlavní stránku

Lásko (Jaroslav Wykrent) Projdem spolu stovky cest a budem snídat světla z hvězd a číst si budem osud z dlaní dál Až budem vědět co jsem zač tak zaženeme rychle pláč a pak dlouho budem potají šeptat to co holky šeptají. Lásko, nevymřeš po přeslici Lásko Lásko, máš světla po měsíci Lásko Věčně buď se mnou dám ti růže a teplo svojí bílý kůže zůstaň tu se mnou, den už končí nedovol nikdy ať se loučí Lásko Až závoj bílý budu mít až ztichne hudba a bude klid až zežloutnou i fotky svatební snad vedle mne budeš stát abych se mohla rozesmát A pak dlouho budem potají šeptat to co holky šeptají Lásko, nevymřeš po přeslici Lásko Lásko, máš světla po měsíci Lásko Věčně buď se mnou dám ti růže a teplo svojí bílý kůže zůstaň tu se mnou, noc už končí nedovol nikdy ať se loučí Lásko Lásko, nevymřeš po přeslici Lásko Lásko, máš světla po měsíci, lásko... Lásko voníš deštěm (Iommi-Butler-Wade-Osbourne / Jaromír Nohavica) Jde déšť a já jdu s ním jdu městem, co znám a hledám stopy včerejší Jdu stejným směrem, jak dřív a vzpomínám a všechno zdá se krásnější Ach, lásko, voníš deštěm tady jsi řek´ Myslím, že vítr tehdy vál vítr vál, Jsou to už stovky let kabát jsi svlék´ A byl mi velký ale hřál - krásná lásko! Jak dlouho, dlouho ještě půjdu ti vstříc člověk je velmi krátce živ krátce živ, Má lásko, voníš deštěm jsi z plískanic však hřeješ stejně jako dřív I déšť jak dřív, je stejný I já, já jsem táž jen cosi skříplo v orlojích v orlojích, byls´ tu a stále jsi jenom se ukrýváš jdu deštěm ve tvých šlépějích ó, má lásko Markétka To byl máj, bláznivě voněl bez a noc nám splývala s ránem, to byl máj, z nebe by modré snes a brzy se prý máme brát. Na šňůře schly jeho košile bílé čekala nás oba velká chvíle. Kočár s mou láskou minul náš dům, a vzal cizí dívku, já zůstala němá stát. Říkají: Markétko, zpívej si, Markétko, slz plný džbán, už to vzdej, přej mu tu zábavu, hoď smutky za hlavu, dej na nás, dej na nás, dej. Pojď s námi, Markétko, říkají, Markétko, tancuj a s námi se směj. Lhal ti a čert ho vzal, hej, svět se točí dál, dej na nás, dej na nás, dej. Podzim je, za listem padá list, noc dlouhá, den se už krátí, podzim je, prší do prázdných míst, tak ohýnku hřej ! Máš mne hřát. Až na dně skříně spí sukýnky bílé utkané z krásných snů krátké chvíle. Vidím je, stále vidím je, jak ta dívka se smála, já zůstala němá stát. Říkají: Markétko, zpívej si, Markétko, slz plný džbán, už to vzdej, přej mu tu zábavu, hoď smutky za hlavu, dej na nás, dej na nás, dej. Pojď s námi, Markétko, říkají, Markétko, tancuj a s námi se směj. Lhal ti a čert ho vzal, hej, svět se točí dál, dej na nás, dej na nás, dej. Říkají: Markétko, zpívej si, Markétko, slz plný džbán, už to vzdej, přej mu tu zábavu, hoď smutky za hlavu, dej na nás, dej na nás, dej. Na, na-na-na, na, na-na-na, Na, na-na-na, na, na-na, taj-rá. Ná, na-na-ná, ná, na-na-ná, ná, na-na-ná, ná, na-nap-taj-rá. Ná, na-na-ná, ná, na-na-ná, ná, na-na-náj, láj, na-nap-taj, ná-na-ná-ná. Ná, ná-na-na-ná-na-ná Jé, říkají: Markétko, zpívej si, Markétko, slz plný džbán, hej, už to vzdej, Ná, ná-na-na-ná-na-ná S tím bláznem si nic nezačínej (spolu s Pavlem Bobkem) Když odcházím Předem vím Co řečí zas zítra uslyšíš Nemůžeš být víc krásná než si právě teď Když tě cítím blíž a blíž Já naštěstí jsem už dospělá A lásku člověk stěží utají A tak si málo všímám Když zkušení a moudří Tisíckrát nám říkají S tím bláznem si nic nezačínej Má jen spoustu krásných gest Bude tě chtít do svých snů vlákat Do svých sítí vplést S tím bláznem si nic nezačínej Nenechá si svůj klid vzít Prý slova jen lžou v patách jsou Když vím že mám už jít Teď je ráno, čajník píská zas se spálil Jako mockrát předtím jenže neumím si na lásku jen hrát A tak já každý den poslouchám jak někdo říká Abych tě míň než mám měl rád Když vím že mám už jít.. To mám tak ráda Loňský kalendář, jedna všední tvář Blouznivec či lhář, kdo ví? Balík zázraků, spadl z oblaků Jenže mu ublížil snad ten volný pád. Co je na střepy, už se neslepí Ptáčku půlnoční, jen křič Týdny proletí, z lásky století zbyl mi tu na zdi tvůj klíč a ty jsi pryč. To mám tak ráda, to tedy mám moc ráda Ty kapky deště na římse a chvíli, v které dovím se, že odcházíš... To mám tak ráda, to tedy mám moc ráda To okno slzy ronící, tvůj deštník jak jde ulicí A na nároží zaváhal a kráčí dál Mlha za tebou, mlha před tebou Ještě ty z mých snů se ztrať To jsi celý ty jako vyšitý Že rušíš mé kruhy dál, hej kdo tě zval? Čtu a nevím co, jím a nevím co Všechno stejnou chuť teď má Lampy rozžaté k čaji o páté A přece všude je tma, jak se mi zdá To mám tak ráda, to tedy mám moc ráda Že vzpomínky mě zaplaví Když pohled tvůj mě pozdraví Par avion To mám tak ráda, to tedy mám moc ráda Jsem zlá jak zimní královna A píšu slova varovná Že ze mě čiší už jen chlad Když to chceš znát Hudba laskavá se mnou zůstává Teď když neslýchám tvůj hlas Jsem tu v bezpečí jen mi nesvědčí Že myslím na tebe zas, jak plyne čas To mám tak ráda, to tedy mám moc ráda Ten jed co vjel mi pod kůži Když spávala jsem na růžích Co z toho mám? To mám tak ráda, to mám to mám tak ráda Mám z toho stíny na duši A říkat se to nesluší Že kam se hnu, tak za mnou stesk se vkrádá A že tu nejsi, strádám Kdo ví, snad tě mám rá - da... Večerem zhýčkaná (V. Figar / J. Wykrent ) Večerem zhýčkaná za sliby provdaná Půlnočním kouzlům věrná hvězdám upsaná Samotou spoutaná hříšná i prolhaná Myšlenkou na tvou lásku smutku prodaná Tichem vítána A čím dál víc Tmě napospas nechaná A čím dál víc Půlnočním stínům napospas daná Večerem zhýčkaná Za sliby provdaná Půlnočním kouzlům věrná Hvězdám upsaná Za množinou přání leží nový svět Však blíž je kytka na římse Mít navíc pár světelných let Tak vzdám se tepla tvých dlaní Za množinou přání letí hvězdolet Až přistane, tak dovím se že všechno je stejné jak dřív A já jsem zase dneska: Samotou spoutaná Hříšná i prolhaná Myšlenkou na tvou lásku Smutku prodána tichem vítána A čím dál víc tmě na pospas nechaná A čím dál víc půlnočním stínům napospas daná Večerem zhýčkaná Co je mezi námi, lásko (P. Milins / J. Fikejzová ) Mám den, jsem s tebou Den s velkým Dé Co mezi tím ty ostatní se ptám Vydaná na milost stesku a nadějí zpozdilá si sem tam připadám Zasáhlo nás to oba Čas otazníky psal Než ustálí se dobré mě to trápí dál Co je mezi námi, lásko říkáš, že dávno sis mě přál Co je mezi námi, lásko je silnější než mi dva Co ty, když já jsem jen tvá Tak sviť mi cestou když tápu v tmách Z těch stínů věcí minulých mám strach Chci mít něžná rána po nocích souznění Žádné bludné kruhy v představách Ty a už nikdo jiný kam stačím dohlédnout V nánosu všedních strastí chci zářivý kout Co je mezi námi, lásko říkáš, že dávno sis mě přál Co je mezi námi, lásko je silnější než se zdá Jsem sama sobě vzdálená Den za dnem slábne to moje pyšné já Co je mezi námi, lásko Máma (Ch. Aznavour-R. Call / J. Fikejzová ) Je v celém světě jediná když zapomínáš vzpomíná co víš, jak se dnes má tvoje máma Je v celém světě jediná a kolik že ti bylo let když řekl jsi jí naposled že ji máš rád, že ji máš rád Ten magický kruh bezpečí kam nesmí co ti nesvědčí a kdyby svět tě odepsal je někdo, kdo ti věří dál, je s tebou tvá máma Ten věčný návrat v proudu let jak slunce zalitý byl svět a děvče jiskřivé byla máma Pak zrůzněná a bolavá když suverén ses na svět dral a žádný anděl nezpíval na bílý sál Ave Maria, Ave Maria Och my děti, tak dospělé zase po heřmánku noc voní Dětská kresba ožívá chvíle snů čas objevů a her chvíli platí Tvůj první krok i první pád noc úzkostí i slunovrat Kdo jiný tě tak zná jako máma A dnes už po sté čte tvůj pozdrav z cest a kytka v okně začla kvést jen jako zas tě objímá a svátek má Ave Maria, Ave Maria Jak malí zas jsme pokaždé všechno na očích nám pozná V záři úspěchů, stín našich ztrát jí po tváři čas dál kreslí Měla nás a má jak léta jdou Kde je náš dík? Ty, kdo jdeš kolem (Jaroslav Wykrent) Jestli pak ty, kdo jdeš kolem víš, co žena je Jestli poznáš, kdy tě klame a kdy miluje? Už jsi zasel třikrát žito a sklidil jsi pýr To ti není nikdy líto žes ho marně sil? Jestlipak ty, kdo jdeš kolem víš, co žena je Jestli poznáš, kdy tě klame a kdy miluje? Jiným stokrát zlaté klasy dal by ten tvůj lán Tobě jenom šedé vlasy přidal času pán víš, co žena je Jestli poznáš, kdy tě klame a kdy miluje? Jen se zeptej, co je ve mně a co pravda je Žena je jak planá země když nemiluje Jen se zeptej, co je ve mně A co pravda je Žena je jak planá země když nemiluje Kdo má rád ( A. Franklin / Jiřina Fikejzová) Kdo má rád Kdo má rád Například mne Přijde snad až zítra, až zítra Jak se zdá Hej, vejdi Kdo má rád Kdo má rád víc Já myslím víc Tak až tedy zítra, až zítra Jsem to já Já, jen vejdi Jsi tu, já hořím a pálím A vím, že to má být jak ďáblem posedlá Ujmi se mě, dej mi, dej mi, dej ten pocit bezpečí, mi dej, dej Spas mě nebo mě zatrať Já tady čekám a jsem jen tvá Kdo má rád jako já Když zavolá Je i blízké zítra, to zítra vzdálené, zdá se, aspoň mně sto světelných let vzdálené Hádej Smíš jen jednou co pro mě nejvíc na světě teď znamená Přej mi, přej tu lásku Svou lásku Já tě potřebuju Jsem s tebou šťastná Jen s tebou Zůstaň Přej mi, přej tu lásku S tebou Jsem s tebou šťastná Déšť (J. Rotter / Šárka Schmidtová) V záclonách skrývám tvář mým oknem soumrak vchází stín padá na polštář na otisk po tvé tváři Ráno jsi vstal a šel prý večer zas tě mám já bláhová čekám snad se zatoulal někam Zdá se, že pokojem vznáší se lehká vůně cítím tvůj intim spray mé srdce při tom stůně A náhle ses bál, co dál bál ses, že rád mě máš Ted mám v očích slzy ach, bylo to brzy Déšť po okně stéká déšť staccatem jemně dotírá a ševelí a připomíná pláč Déšť oči mi hladí déšť krůpěje studí ramena a zmatená slzy otírám čekám Prázdnota mých čtyř zdí zdá se mi trochu příliš vzít švestek pár a jít bůhví, kam ty tím míříš Soumrak teď v roletách uvězním a je fajn a rozsvítím světla kdoví snad jsem se spletla Déšť po okně stéká déšť staccatem jemně dotírá a ševelí a připomíná pláč Déšť oči mi hladí déšť krůpěje studí ramena a zmatená slzy... Čas pro mou lásku (V. Figar / Marie Rottrová) Sen mám stojíš ve dveřích kýváš na mě lásko, pojď Vrátil jsem se z dlouhých cest všude hledal jsem zpátky most ve tmě viděl jsem tvých očí pár v tichu slyšel jsem i tvůj hlas Zpátky jsem zas Co je to čas Bouří, větru, můj milý poznala jsem víc než dost Solí oči pálily všude stavěla jsem most Denně viděla tvých očí pár v duchu slyšela tvůj hlas Zpátky jsi zas Vrátil se čas Svůj sen hýčkám dál sotva zavřu oči chci, aby se zdál Tak přijď Na vlnách zázračných vlnách spánku průzračných ve kterých jen tak jako dřív Noc jenom má a ráno zas vím jak žít se dá Můj sen je dnes bůhví kde jakoby řek´ někdo dost Lásko, jsi tu blízko mne Spálit chceš můj noční most Nabízíš mi za něj dlaní pár zblízka poslouchám tvůj hlas šťastná jsem zas máme svůj čas Ten hýčkej dál je ho škoda k tomu aby se jen zdál Tak leť Na křídlech zázračných křídlech lásky průzračných svou žízní spánek jsi mi vzal Ráda tě mám Máš pro mě víc než sen mi dal

Muži jsou stejní (R. Holmes / Z. Borovec) Klap, klap, klapot zní do plechových kapot, každý muž má hned ráno vztek, že déšť jak dá rozum ničí make up jeho vozu, proto se vším by vážně sek. Nad tvým účesem řekne účes čert vem, zmokne, uschne, kulmu máš i fén, aspoň jdi pěšky, máš to kousek, mě kup pár housek, abych nemusel se vláčet ven. Muž řek´ ti to, co řek´ a souká se z dek zvolna bokem jako mořský krab, je zbytečné se vzpouzet, ty jsi jeho žena pouze, kdežto on je každým coulem chlap. V tom jsou stejní, to se jen tváří lepší než jsou slušní zřídka, pěkná kvítka, měj sto zásluh oni vidí jen tu svou Zkouší si pět kravat, kam co hodí, nechá plavat, klepe popel do váz a mís a má všechno jinak a je to tvoje vina že se při holení ráno říz, pak ptá se tě mile, kam jsi dala jeho brýle a on sám na nich právě spal né nekřič můj ty bože, přines brýle z jeho lože, chybu přiznej a drž se dál. A on řekne vida ještě žertem k tomu přidá že by ti jiný jednu vlíp´, tak při tom ho nech, máš smůlu, máš pech tak věz, že jiné na tom nejsou líp. Muži snad jsou stejní, to se jen tváří lepší než jsou slušní zřídka, pěkná kvítka, měj sto zásluh oni vidí jen tu svou. Žit život s mužem, i když nemůžem tak můžem, je to odjakživa uděl žen. Muž vládne mečem, žena předčí ho však v něčem co lze definovat stěží jen. Než mozek či pěst, někdy silnější jest, když si žena dá ruku v bok, muž nekraluje více, končí řeč o logice, každý argument je prázdný žok. Jak se to praví od dob Adama a Evy, muž a žena mají v páru žít. Peklo i nebe budou snášet vedle sebe, tak to bylo a tak má to být a je jim hej i ouvej, smlouvej jak smlouvej jedno už znáš, muž je partnerem tvým. Ač jeho pýcha štve tě a míchá, dál jej ráda máš, přes všechny chyby dál ho ráda máš snad i ty chyby na něm ráda máš. A s kým bys našla bez něho štěstí s kým? Ranní loučení (I Can Stop) Leo Sayer / Michal Przebinda Duet s Petrem Němcem Když se dívám časně z rána Vidím úsměv tvůj Říkám si: škoda, musím jít Čas nelze láskou zastavit Když tě líbám časně z rána Odcházím a vím Nesu si s sebou úsměv tvůj Tak jako ty zas možná můj Jsme spolu stále Víc, víc chci tě mít Víc, víc chci tě mít Víc, víc chci tě mít Než hodin pár. Sama snídám, sama vítám Každé ráno den Mávám ti dlouho Však ty víš Na rohu vím se zastavíš Roky dlouhé tyhle chvíle Stejně ráda mám Vždyť nesu s sebou úsměv tvůj Tak jako ty snad možná můj Jsme spolu stále Víc, víc chci tě mít Víc, víc chci tě mít Víc, víc chci tě mít Než hodin pár. Víc, víc chci tě mít Víc, víc chci tě mít Víc, víc chci tě mít Než hodin pár. Štěstí (Lucky) Steve Bi / Pavel Žák Vaříš mi čaj A zahříváš dlaň Říkáš mi taj Děvče ledový Chceš, dám ti aspirin Nebo polibek Přej si teploměr Dálky hvězdných sfér Či slůvka prostá Všechno mám, zkus jen roztát Vždyť já tě neznám Tak nás už seznam Chtěl bych ti jméno dát Štěstí Tak mi říkej a budu tát Štěstí Co jsi zved v náručí Štěstí Tak mi říkej a měj mě rád Štěstí Co smát se naučí Cestou nejtěžší Co zapadal sníh K lidem bosá jdou A pláčou v závějích Štěstíčka schoulená Která jsou největší Co příště nepřijdou Která jsou jediná A tam, kde je malý dům Však lidé jsou laskaví A z lásky tišší Snáze slyší Jak v snách se zastaví Štěstí Věčný poutník co rozdává Štěstí Za tvou dlaň ti svou Štěstí V něžnou lásku ti roztává Štěstí To je sen o nás dvou. Štěstí Tak mi říkej a budu tát Hvězda Supernova (No Love) Joan Armatrading / Jiřina Fikejzová Kdybys uměl snít jako já Měl bys nebe soukromé Ale ty vždy při zemi Dělíš co je tvé, co mé Já tebou být už ztrácím klid Mně se zdá, že vyšla hvězda Vyšla hvězda, já to vím Zatím se to nezdá Vyšla hvězda, já to vím Zatím se to nezdá A je tak zářivá Má sílu vrhat stín Co s tím? Mezi námi velká hra A začla malým přátelstvím O chvíli pravdy už týdny sním Kdy ti to dojde? Mně vyšla hvězda, já to vím Že zatím se to nezdá Vyšla hvězda, já to vím A tobě se to nezdá Nova Supernova! Jsi moudřejší, tak řekni Proč šťastná jsem tvým štěstím Když jenom ve hvězdách je Co se mnou bude příští rok Já umím předvídat, počítej i s tím Tak už dnes ti říkat smím: Vyšla hvězda, já to vím Že zatím se to nezdá Vyšla hvězda, já to vím A tobě se to nezdá Nova Supernova! Ty! Má tvoje jméno Láska! Nova Supernova! Ty! Má tvoje jméno Láska! Nova Supernova! Ty! Má tvoje jméno Láska! /: Má hra, tvá hra, má hra, tvá hra:/ Jizva na dlani Jaroslav Wykrent Nevím jak líp ti ještě říct Že pro mě dávno nejsi nic Že jsi jen jizvou na dlani Která mi tleskat nebrání Snad tě má slova přesvědčí Že dávno nejsi největší Že jsi jen malý kamínek Docela všedních vzpomínek Jen se klidně mrač Víš co jsem já zač Teď už je mi hej Tak se se mnou směj Co bylo bylo a co ne To už se víckrát nestane Čas ten se nikdy nevrátí Zmýlená v lásce neplatí Když hodíš kámen do řeky Skryje ho voda na věky Skryje ho dřív než říční proud Dovolí kruhům jinam plout Jen se klidně mrač Víš co jsem já zač Teď už je mi hej Tak se se mnou směj Nevím, jak líp ti ještě říct Že pro mě dávno nejsi nic Že jsi jen jizvou na dlani Která mi tleskat nebrání A tak ti tleskám ze všech sil I když už nejsi co jsi byl A dál si mysli cokoli V dlani to občas zabolí Jen se klidně mrač Ulice Na Závrati Vladimír Figar / Jaromír Nohavica Je jedna ulice a říká se jí Na Závrati A tam chci mít svůj dům, ať platím Kolik platím A kuchyni do dvora A s okny přímo do ulice Svět vidět seshora A ráno z okna vyklonit se /: Tam na té ulici jsou všichni Lidé bohatí Tam na té ulici trpí se krásnou Závratí Tam na té ulici velké se dějí věci Tam na té ulici chci svůj dům Vystavět si :/ Lívance na tuku Prodávat budu dole A chytat za ruku Všechny, kdo půjdou kolem Hladové nasytím A sytí aspoň zkusí A koho nechytím Pro toho zaběhnu si /: Tam na té ulici :/ To bude úžasný Jen až tam budu bydlet Slítnout si do masny Na rogalově křídle Vysadím před domem Záhony potměchutě Ať ženské omládnou A chlapi mají chutě /: Tam na té ulici :/ Lucerny ověším Bonbóny značka Sisi Kluci se potěší A život osladí si Co zbude po plotu Všecko do bazaru dám Sedmnáct životů Za jediný život tam /: Tam na té ulici :/ Skořápky ořechů Vladimír Figar / Jaroslav Wykrent Skořápky ořechů Plují si bez dechu S nákladem vzpomínek Na celý rok Škunery bez přídí Nikdo prý neřídí Semtam jen kamínek Pohladí bok V domovském přístavu Byly i nebyly Čas jim vryl do těl a Přítulnost chyb Ještě je naděje Že je noc přiměje Cestou je naučit I řeči ryb Zatím si po proudu Cestu volí Od horských pramenů Do údolí Z potůčku potok A z říčky řeka Kdoví co nás dva Ještě čeká Skořápky ořechů Plují si bez dechu S nákladem vzpomínek Na celý rok Škunery bez přídí Nikdo prý neřídí Semtam jen kamínek Pohladí bok Zatím si po proudu Cestu volí Od horských pramenů Do údolí Z potůčku po tok A z říčky řeka Kdoví co nás dva Ještě čeká Program 105 (Machinery) Julius Downes / Jaroslav Wykrent Počítačem vypočtena Trpím šedou Programy školní Mě právě k tobě vedou Na dálku mě řídí Příslušný kód Můj hlas nehladí A tak by se zdálo Že ti své sympatie Zapínám jen málo Jenže na tvé rány Stačil by jód a med A já jsem program 105 /: Království za koně Pak sedmý pád Býti, bystrý, obyčej Plus a krát Sinus, arcus, přímka I měrný tlak Všechno dozraje to v hlavě Jako v makovici mák :/ Obvodem "cé pět" spojen Čtyři mínus gama Na všechny otázky Ti odpovím já sama Uzná tě pak rázem Vědecký svět A dřív než si den Dojde pro oči soví Snad jednou sám přijdeš Na program nový Skončí trable školní Rychle a dřív než hned Zatím jsem dál sto pět /: Království za koně :/ Lhář (Young Turks) (Rod Stewart Appice Savigar Hitching / Jaromír Nohavica) Slova jako med To jste vedle, pane, na tohle Mě nelapíte Pugét růží? Marná sláva! Laciný trik Zase jste se splet Dejte ústup nehrajte si s ekrazitem Ono rádo to bouchá a vyhazuje Ze dveří na chodník Neříkejte hop Je tu značka Pozor stop Volno nebude tu V rádiu hlásili bouře co když Náhle uhodí blesk? Sám si kppete hrob Já zpívám pop a vy operetu Už kdysi máma mi říkala: holka, Nedej na potlesk Jste lhář od A do Zet Já vám píšu pět Pro vás je láska vylej nalej do sudů Já hledám krásnou alej osudů Jste krásný film Který natočený byl V roce dvaadvacet Jak jistě chápete, Drahý pane, tohle není Zrovna můj vkus Šestáková show Vaše slova jsou Dekorace V ústech DDT V očích halogeny V srdci heksnšús Jste lhář od A do Zet Já vám píšu pět Pro vás je láska vylej nalej do sudů Já hledám krásnou alej osudů Jste lhář od A do Zet Já vám píšu pět Neříkejte hop Jste lhář od A do Zet Já vám píšu pět Jste lhář jako svět Jste lhář z baldachýnu Já vám píšu pět píšu mínus Já vám píšu pět Dívka, která spí jen tak (Bette Davis Eyes) (Donna Weiss Jackie De Shannon / Jaromír Nohavica) Noc padá na polštář Noc jako mrak Do dlaní skryla si tvář Dívka, která spí jen tak Smutku, můj ty bráško Říká, zamkne pak Je sama a to je zlé Dívka, která spí jen tak Ona pláče, Tiše pláče Její dech je steskem zmáčen Horká? Horká žárem noci Cítí srdce tlouci Slyší, jak Se blíží ranní vlak Ta, Která spí jen tak Noc padá níž a níž, Noc jako mrak Má tělo hebké jak plyš Dívka, která spí jen tak Mrtvá květina lásky, Hvězdám přechází zrak Je sama a to je zlé Dívka, která spí jen tak Ona pláče, Tiše pláče Její dech je steskem zmáčen Horká? Horká žárem noci Cítí srdce tlouci Slyší, jak Se blíží ranní vlak Ta, Která spí jen tak Ona pláče, Tiše pláče, Ona pláče Dívka, která spí jen tak Mám v očích zrnka pepře (Peter Hanzely / Jaromír Nohavica) Pláč dala jsem už do sběru Mám sílu dvou set ampérů Na indikátoru lásky Pomalu zčernaly pásky Slzy v pohárku Stouply málem po čárku Tak běž dál! Možnost úrazu! Mám v srdci námrazu Jsem zlá Já kamarádím s rejnokem Vím, jak tě vezmu útokem S poslušnou holkou je ámen Dlouho mě tížil ten kámen Nežli řeknu švec Skončím to a spadne klec Tak běž dál! Možnost úrazu! Mám v srdci námrazu Jsem zlá Mám v očích zrnka pepře Zlou si mě vážně nepřej Už se mi zlámaly šroubky Má zloba má ostré zoubky Máš to nahnuté Trumfy tvé falešné jsou už sejmuté Jsem tvůj nebezpečný náklad Mám explozivní základ Výstražná žárovka svítí Záchranný vůz už se řítí Máš to nahnuté Trumfy tvé falešné jsou už sejmuté A můj pláč ten je dávno ve sběru Mám sílu dvou set ampérů Je ve mně pes: pozor, kouše! Potvrdí ten, kdo by zkoušel Dej si čelem vzad Skončil se čas marmelád Tak běž dál Možnost úrazu! Mám v srdci námrazu Jsem zlá Zřejmě letos nikde nejsou kytky (Jiří Zmožek / Zdeněk Borovec) Když si klíče dáváš na věšák A když slyším tvé ahoj Když zas usednout se chystáš Za svůj psací stůl a stroj A když řekneš to jsem rád, Že jsem doma Ani zmínka, že tu jsem i já Pročpak neříct, že tu se mnou rád jsi Že se mnou? Ty v tom rozdíl asi nevidíš, Je to totéž, dá se říct, Všechno kolem nás je stejné Jen my dva jsme o kus dál, nic víc, Dřív ses ke mně jinak z dálek vracel, Tehdy byl jsi jen z mé lásky živ, Dnes to je i není totéž, Dnes to vůbec není totéž, co dřív Tos mi nosil plnou náruč aster, Běžel za mnou čtyři poschodí, První sněženky jsi v dešti sháněl, Což se k tobě vůbec nehodí Zřejmě letos nikde nejsou kytky, Asi mráz je skosil mačetou, Ale příštím rokem opět možná Pokvetou Když pak vypínáš své stereo A když já už knížku dočtla jsem, Proč se nezeptáš, nač myslím, Jak ses ptával před časem? Bude půlnoc, časně ráno vstáváš, Jsme už rozumní, já vím Řekni, není to brzy? Jestli není to moc brzy Za tak málo zim? Tak mou ruku ve tmě najdi, tak, Chci znova stisknout tvoji dlaň a pěst, Ještě tisíckrát chci bdít a žasnout, Kolik proměn má noc, kolik hvězd, Ještě tisíckrát chci mít ten pocit, Že jsi vlastně jen z mé lásky živ, Že se milujem i dnes, Že to vůbec není jiné než dřív. Tos mi nosil plnou náruč aster, Běžel za mnou čtyři poschodí, První sněženky jsi v dešti sháněl, Což se k tobě vůbec nehodí Zřejmě letos nikde nejsou kytky, Asi mráz je skosil mačetou, Ale příštím rokem opět možná Pokvetou