|
album Podívej
| |
|
O tom, že Marie Rottrová patří ke skutečné špičce naší popmusic
již více než čtvrt století, asi netřeba nikoho přesvědčovat. Na rozdíl od mnohých mladších nikdy neklesla pod svou laťku vkusu a kvality a také si nikdy nezadala s minulým režimem.
Podobně jako třeba Bolek Polívka v "Manéži", dávala ve svém pořadu "Divadélko pod věží"
možnost objevit se na televizní obrazovce mnohým kolegům, kteří by si o tom jinak mohli jenom nechat zdát.
Ale i poslední dobou se zdá, že zpěv samotný jí zajímá stále více než návštěvy nejrůznějších večírků, společenských událostí a televizních pořadů, které jsou zárukou popularity a stálého místa
ve společenských rubrikách vysokonákladových časopisů.
A aby toho nebylo málo, ke spolupráci na novém albu si přizvala docela překvapivé spolupracovníky.
Vedle tradičních autorů jako jsou skladatelé Jiří Urbánek a Vladimír Fikar či textaři Jaroslav Wykrent
a Jaromír Nohavica (který zde opatřil celou polovinu alba), se zde objevuje i "spirituálovský" textař Dušan Vančura a dvě kompletní skladby dodala Zuzana Navarová. Autorská účast zpěvaččina manažera Zdeňka Vřešťála resp. dua Sázavský - Vřešťál už asi tolik nepřekvapí. Mezi muzikanty pak figuruje nejen kompletní aktuální sestava skupiny Neřež (včetně některých bývalých členů), ale i uznávaní dechaři Filip Jelínek
a František Kop, univerzální kytarista Michal Rőhrich (mj. třeba Znouzecnost), na klávesy dlouholetý spolupracovník písničkářů Petra Lutky a Karla Plíhala Petr Freund či jazzová veličina Zdeněk Zdeněk.
Již z výčtu autorů - doplňme, že několikrát interpretka sáhla po úpravách zahraničních originálů - je jasné, že narozdíl od třeba Heleny Vondráčkové zde nedošlo k okouzlení soudobými tanečními trendy a celá deska se nese spíše v komorním duchu.
Už od úvodního, rádii obehrávaného singlu "Lakomá", je jasné, že zpěvačka se ráda nechá ovlivnit odlišným přístupem svých aktuálních spolupracovníků, aniž by ale musela popřít a zavrhnout vše
z minula.
Anebo jinak - to nejlepší z toho, proč je dlouhá léta na kvalitativním vrcholu, zůstalo zachováno
a v nových souvislostech působí osvěžujícím dojmem.
Autoři dobře vědí, kde jsou mantinely, ve kterých interpretka působí přesvědčivě a přirozeně a to,
že se mezi nimi disciplinovaně drží, je také jedním z prvků vcelku zdárného výsledku.
Díky sestavě muzikantů v kombinaci s autorstvím se v některých případech, třeba v niterné
"Podívej se do mě" či jednom z vůbec nejlepších kousků alba "Prstýnek" vkrádají vzpomínky
na legendární Nerez, i když do potenciálního vykrádání to má opravdu daleko.
Díky bohatším aranžmá je narozdíl od něj tahle hudba přístupnější širším vrstvám posluchačů,
aniž by bylo nutno slevovat na kvalitě.
Prostě inteligentní pop, který nemůže urazit ani posluchače s náročnějšími choutkami.
Negativa zastupují poměrně velká vrstva patosu na některých písních a občas i sklouzávání
k rozplizlé cajdákovitosti jako třeba v "Tak tohle je láska".
Naopak nejlepší je paní Marie ve chvílích, kdy se oprostí od zavedených přístupů a toho,
o čem si myslí, že se od ní očekává, a nebojí se vydat jinam.
Antonín Kocábek
| |
O novém albu Marie Rottrové se toho proslýchalo mnoho. Že se "něco velkého" připravuje, mi postupně prozrazovali Jaromír Nohavica, Zdeněk Vřešťál a Karel Plíhal (toho jsem se ptal,
co v současné době dělá jeho bývalý spoluhráč Petr Freund).
Původně se mluvilo o projektu "Marie Rottrová zpívá písně Jaromíra Nohavici".
Toto lákavě znějící spojení se nakonec realizovalo jen zčásti. Nohavica je autorem necelé poloviny textů na albu, melodii nedodal ani jednu. Navíc jeho texty pocházejí vesměs z období dávné spolupráce
s Rottrovou; jde o písně už kdysi natočené (byť v některých případech jen pro potřeby ostravského rozhlasu), avšak nyní nově zaranžované. Jejich melodie napsali Vladimír Figar, Jiří Urbánek a v jednom případě (Buď mou nadějí) jde o překlad z maďarštiny.
Dále na albu Podívej najdete například jeden text Dušana Vančury (Dnes už vím), jednu coververzi
s českými slovy Jaroslava Wykrenta (Most vzpomínání) a především několik původních skladeb tří pilířů folkové legendy Nerez: Zuzana Navarová přispěla rytmickou Podívej se do mě a volnější Nespi a vstaň, Zdeněk Vřešťál napsal čardáš Prstýnek a k tomu se na albu objevila nová verze balady Za sebou z druhého alba skupiny Neřež (hudba: Vřešťál & Sázavský).
Jedinou písní, na níž se nepodílel žádný (bývalý nebo současný) folkař, je Tak to jest s vynikajícím textem Zdeňka Borovce.
Rottrová kdysi začínala s bigbítem, později se proslavila na poli středního proudu, ale vždy si udržovala vysokou míru vkusu. Díky svému krásnému a trochu přichraptělému hlasu si vysloužila přezdívku Lady Soul.
I na nové desce své hlasové schopnosti poodhaluje v plné síle, nejlépe asi v jazzově laděné skladbě Když je mi nejhůře. Ta začíná elektrickou bluesovou kytarou, výrazný je v ní trombon Filipa Jelínka.
Protipól k rockově znějícímu refrénu s mužskými sbory představuje Nohavicův poetický text,
ve kterém si zpěvačka povídá s olšemi nad vodou, které "jak dámy s kapesníčky tiše pláčou do řeky".
Síla projevu Rottrové je však i v klidnějších skladbách, mezi něž patří už zmíněná poetická Tak to jest
s klavírem (Zdeněk Zdeněk) nebo podobně laděná Za sebou.
Ačkoli tyto písně psali rozdílní autoři, nacházíme v nich podobné motivy, a to nejen hudební, ale i textové: Zdeněk Borovec hovoří o "napřed prohrané bitvě", Zdeněk Vřešťál svůj text začíná: "Kdo s nás dvou se spálil víc? / Kdo vzdal bitvu před branou?" K nejsilnějším textům na albu dále řadím singlovou baladu Lakomá s ne právě obyklým schématem rýmů ABAABA a s typickou Nohavicovou poetikou:
"Pluje ti ryba / pod obočím / studená ryba / Kdybys mě líbal / zavřu oči / kdybys mě líbal".
Obsahově skromější Dívka, která spí jen tak (také s textem Jaromíra Nohavici) získala na albu velmi zajímavé nové aranže: Zpěvačka zpívá pouze s doprovodem sboru a perkusí.
Právě aranže tvoří vedle hlasu Rottrové a kvalitních textů třetí sloup, na kterém spočívá síla alba Podívej.
Vít Sázavský a ve dvou případech Zdeněk Zdeněk si pohráli s náladou skladeb, použili maximum výrazových prostředků a hudebních nástrojů od hammondek (Podívej se do mě) přes housle
(Tak tohle je láska) až po nejrůznější exotické perkuse.
Žánrový rozptyl tak sahá od folkrocku přes klavírní šanson až po vkusný střední proud.
Marie Rottrová nikdy nenatočila vyloženě špatnou desku. Laťka vkusu v jejím případě opravdu nikdy nespadla.
Ale tak dobré album, jako je Podívej, tato dáma dosud neměla. Za mimořádný posluchačský zážitek děkuji nejen jí, ale také oběma producentům, Zdeňku Vřešťálovi a Vítovi Sázavskému.
| |
Jedna z největších hvězd naší populární hudby - paní Marie Rottrová vystupuje již od konce šedesátých let.
Začínala jako zpěvačka tanečních skupin na Ostravsku a zanedlouho začala spolupracovat s Ostravským rozhlasovým orchestrem a se skupinou Flamingo (později Plameňáci). Z této doby také pochází většina soulově laděných písní z repertoáru světově známých interpretů (např. skupina Chicago nebo Aretha Franklin).
Mnohé české texty k těmto skladbám napsal těšínský písničkář Jaromír Nohavica. Snad nejznámějším textem Jaromíra Nohavici pro Marii Rottrovou je "Lásko voníš deštěm" z repertoáru skupiny Black Sabbath.
Kromě Jaromíra Nohavici spolupracovala Marie Rottrová i s Jiřinou Fikejzovou, Jaroslavem Wykrentem,
Zdeňkem Borovcem nebo s Pavlem Vrbou. Překrásné písně pro ni napsali i čeští skladatelé Jiří Zmožek,
Vladimír Figar nebo Jiří Urbánek.
Marie Rottrová je, i přes několikaletou uměleckou přestávku, jednou z našich nejhranějších zpěvaček.
Její písně patří do zlatého fondu české populární hudby a jsou neodmyslitelnou součástí vysílání
všech českých a slovenských rozhlasových stanic. Marie Rottrová je interpret, jehož hlas slýcháme na všech vlnových délkách několikrát denně - protože šíře jejího repertoáru osloví každého rozhlasového dramaturga. Rozhlasové stanice ve stylu retro, country, střední proud, stanice zaměřené na československou populární hudbu
i celoplošné rodinné programy - pro všechny tyto stanice je repertoár Marie Rottrové již dlouhá léta "rodinným stříbrem", kterým se každý rád pochlubí
Právě dnes je proto ten nejvhodnější okamžik navázat na její velice úspěšnou kariéru.
Připravili jsme pro Vás novinkové album Marie Rottrové! Vyslo začátkem října a obsahuje 12 novinek z pera předních českých autorů (Jaromír Nohavica, Zuzana Navarová, Jaroslav Wykrent, Jiří Urbánek, Zdeněk Vřešťál
a další). Producenty nového alba jsou pánové Vít Sázavský a Zdeněk Vřešťál ze skupiny Neřež,
kteří vyprodukovali i nejslavnější alba Jaromíra Nohavici posledních let (Divné století, Koncert a Moje smutné srdce). Práce tohoto producentského týmu je zárukou kvality nejvyšší jakosti.
K vydání alba připravil tandem Vřešťál&Sázavský i rozsáhlé propagační turné a ve spolupráci s BMG Ariola i rozhlasovou a televizní kampaň.
Již dnes zkouší nová doprovodná skupina Marie Rottrové nový repertoár, ale i největší hity zpěvačky.
Sestava doprovodné skupiny je totožná s obsazením skupiny Neřež, rozšířené o rockovou rytmiku a klávesové nástroje, takže v novém koncertním programu Marie Rottrové zazní i nejznámější písně z repertoáru skupin Nerez a Neřež. V některých písních se prý Marie Rottrová dokonce objeví i na postu bývalé zpěvačky Nerez Zuzany Navarové!
Ano, máme se na co těšit.
Marie Rottrová byla vždy zárukou kvalitního repertoáru, skvělé interpretace a hlavně vkusné a inteligentní zábavy. Letos na podzim se stane něco velkého. Nové album totiž vychází k životnímu jubileu této výjimečné zpěvačky.
V případě Marie Rottrové však čísla neplatí. Jenom člověk jejího formátu může rozdávat plnými hrstmi vroucí lásku a chuť do života.
A my všichni od ní loni na podzim dostali nevšední dárek.
| |
Marie Rottrová plánuje vánoční pohodu
Kvalitní texty, průzračně rafinovaná melodičnost a zpěvaččin hlas plný tlumených barev - to jsou atributy alba Povídej, s nímž přichází po několika sezónách Marie Rottrová.
Nevadí, že deska není postavena jen vyloženě na novinkách, ale že z poloviny nabízí i nově natočené letité písničky.
Ne že by měly nějaký převratně novátorský hudební kabát, ale asi by byla škoda, kdyby se k nim zpěvačka a velká dáma tuzemské pop music po letech nevrátila.
Díky nim má album Povídej i ony typické znaky ostravské provenience, které byly léta ve zpěvaččiných nahrávkách zákonitě zakódovány.
Podle jakého klíče jste vybírala skladby na vaše nové album Povídej
a kdo vám s výběrem repertoáru radil a pomáhal?
Scházeli jsme se společně se Zdeňkem Vřešťálem a Vítkem Sázavským, hráli jsme si písničky, které připadaly do úvahy, a postupně je vybírali. Výběr byl docela veliký, a tak jsme šli po atmosféře písniček
a samozřejmě po kvalitě textů.
Jak jste s těmi písničkami teď s odstupem času spokojena a kterou z těch nových máte nejradši?
Jsem spokojená s písničkami, které se na album dostaly. Myslím, že i ty, které ležely pár let v archivu ostravského rozhlasu, dostaly nový a snad slušivý kabát a přímo zkrásněly. Mám na mysli třeba písničky Muž a pes nebo Tak tohle je láska. Já osobně mám v současné době nejraději písničky Vstávej nebo Buď mou nadějí.
Vyrazila jste na koncertní šňůru. V jaké konstelaci a s jakým repertoárem?
19. listopadu jsme vyjeli na koncerty s rytmikou, která nahrávala desku, a s pianistou Petrem Freundem. Hostem koncertu je skupina Neřež, která se mnou zazpívá taky vokály. V repertoáru mám několik písní
z nového alba, ale samozřejmě taky starší hity, na které diváci vždycky čekají. Turné začalo ve Zlíně
a 24. listopadu skončilo v Brně. Ale i tak mě ještě čeká hezkých pár vystoupení.
Váš nejsilnější hudební či jiný umělecký zážitek z poslední doby?
Byla jsem teď delší dobu nemocná, a tak jsem na umění nechodila. Ale se začínající sezónou se moc těším na divadla. Mám už několik tipů a pozvání, a tak toho každopádně ještě před Vánocemi využiju.
Natočila jste nové řadové album, vyrazila jste na turné, plánuje další vystoupení.
Kde dobíjíte baterky?
Hlavně v přírodě. Bydlím na venkově, a tak to nemám do přírody daleko. Mým dodavatelem energie
je sluníčko. A když jsou dny zachmuřené, je to sice o něco horší, ale i v nich se dokážu zpravidla dobře vyladit. Třeba zrovna dobrou muzikou.
Blíží se nejkrásnější svátky v roce. Jak, kde a s kým letošní Vánoce oslavíte
a co byste si přála letos pod stromeček?
Letošní Vánoce budu slavit stejně jako všechny dřívější, to znamená s rodinou a doma.
V prosinci mě čeká hodně vystoupení s Neřež a taky zazpívám na vánočních koncertech.
Samotné Vánoce pro mě budou skutečnou pohodou a zklidněním.
Přeji si, abychom byli v rodině všichni zdrávi.
Silvestr budete mít pohodově soukromý anebo pracovní?
Na silvestra si užívám vždycky soukromí. Letos jsem zvažovala jednu nabídku na účinkování, ale nakonec jsem ji s poděkováním odmítla. Silvestra neslavím okázale ani bujaře. Cítím spíš jakousi nostalgii.
Nemám ráda ani silvestrovské petardy, protože moje fenka Dusty se z nich celou noc třese.
Autor: Robert Rohál
<<< zpět na hlavní stránku
| |